Příspěvek nejprve shrne dosavadní podpůrnou činnost pro krajanské knihovny. Následně představí výsledky aktuálního dotazníkového šetření mezi českými krajanskými knihovnami ve světě, které proběhlo na jaře 2026. Cílem průzkumu bylo zmapovat současný stav těchto knihoven, jejich vývoj v posledních letech, způsoby fungování, zapojení do komunitního života i hlavní výzvy, se kterými se potýkají.

Prezentace nabídne základní přehled o organizačním zázemí knihoven, velikosti jejich fondů, práci se čtenáři a spolupráci s dalšími krajanskými organizacemi i institucemi. Součástí budou také první poznatky o výzvách a problémech, kterým knihovny čelí, o jejich potřebách i o zájmu o budoucí spolupráci, sdílení zkušeností a společné projekty.

Lenka Kanellia je iniciátorkou projektu systematické podpory českých krajanských knihoven ve světě. Stála u zrodu Mezinárodní konference českých krajanských knihoven a dlouhodobě prostřednicvím České asociace v Řecku propojuje krajanské komunity, české školy, knihovny a české instituce. Dlouhodbě se věnuje rozvoji kulturních a vzdělávacích projektů v lokálním i mezinárodním kontextu a budování strategických partnerství v rámci pro jednotlivé projekty. Je zakladatelkou projektu distanční výuky pro české děti žijící v zahraničí, předsedkyní organizací České asociace a spolku Krajánek ve světě. Publikuje texty k tématu krajanských knihoven a komunitního vzdělávání.

Lucie Macháčková má 23 let praxe v knihovnictví. Čtrnáct let působila jako metodička v pověřené knihovně a od roku 2020 pracuje v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR na pozici metodičky pro veřejné knihovny. Její činnost zahrnuje metodickou a konzultační podporu knihoven, tvorbu metodických materiálů a lektorskou činnost. Aktivně se zapojuje do vzdělávání knihovníků v oblasti digitálních služeb státu. Dlouhodobě působí ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Jedenáct let byla členkou krajské hodnotící komise soutěže Vesnice roku za Středočeský kraj a zapojila se také do celostátní komise pro udělování titulu Knihovna roku v kategorii Základní knihovna. Stojí za přípravou a organizací každoročního celostátního semináře Knihovna v obci, jenž úzce souvisí s oceněním Ministerstva kultury Knihovna roku. Od roku 2022 se podílí na aktivitách České asociace zaměřených na podporu českých krajanských knihoven ve světě.

Mgr. Roman Hájek (předseda, SKIP ČR)

SKIP jako profesní síť pracovnic a pracovníků českých knihoven

Příspěvek představí hlavní činnost Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR jako největší oborové knihovnické organizace v Česku. Zaměří se na vlajkové projekty a kampaně na podporu knihoven a čtenářské kultury, na aktivity v oblasti profesního vzdělávání i advokace knihoven a knihovnické profese. Krátce se dotkne i současných výzev a vnitřní transformace organizace.

Roman Hájek je obtížně zaškatulkovatelný tvor, který by pořád něco měnil. Vystudoval novinařinu a mediální teorii. Po pár letech akademické práce přišel o iluze a změnil spoj. V disciplínách jako branding, marketing, copywriting a doplňdalší-ing pomáhal prodat vše od plastových oken po víru v Boha. Založil a pro radost si vede nakladatelství. Spoluvytvořil muzeum. Řídil projekty. Když ztratil víru ve smysl svého pracovního konání, přivedla ho náhoda do ředitelského křesla Středočeské knihovny v Kladně. Od té doby se zvědavostí dítěte probádává zákruty knihovnického světa. Momentálně hodně z pozice předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR.

Edita Vaníčková Makosová (vedoucí Pedagogické knihovny J. A. Komenského, NPMK ČR)

Podpora NPMK krajanským knihovnám na dálku

Kde hledat metodické materiály k práci s dětskou knihou? Jaké služby Národního pedagogického muzea a knihovny využívat na dálku? K jakým projektům na podporu nejen čtenářství se můžete připojit? To vše vám ráda představím.

Edita Vaníčková Makosová působí jako vedoucí Pedagogické knihovny J. A. Komenského, věnuje se metodické pomoci školním knihovnám a popularizaci současné knižní tvorby pro děti a rozvoji dětského čtenářství. Vystudovala Ústav informačních studii FFUK v Praze a mnoho let pracovala jako školní knihovnice na gymnáziu, kde se věnovala lektorování čtenářských dílen. Je součástí divadla Čučka, které dramatizuje knihy určené pro děti a mládež.

Mgr. Michal Fojtík (vedoucí oddělení literatury a knihoven, MK ČR)

Možnosti a role MK v podpoře krajanských knihoven

Příspěvek představí roli Ministerstva kultury České republiky při podpoře krajanských knihoven v zahraničí a otevře prostor pro diskusi o aktuálních potřebách či možných formách spolupráce.

Michal Fojtík je vedoucí oddělení literatury a knihoven na Ministerstvu kultury ČR a projektový manažer s bohatými zkušenostmi z realizace projektů ve státní i soukromé sféře. Vystudovaný knihovník, který zná knihovny nejen teoreticky, ale i z praxe. Prošel jejich fungováním od základních pozic až po strategické řízení.

Jitka Pánek Jurková Ph.D. (generální ředitelka, Česká centra)

Česká literatura mezi světem a komunitami – Od kulturní diplomacie Českých center k potenciálu krajanských knihoven

Role Českých center v oblasti literatury spočívá v mezinárodní propagaci české knižní kultury a propojování autorů, ilustrátorů i překladatelů se zahraničním publikem. Prostřednictvím projektů, festivalů a programů – například Noc literatury či Cena Susanny Roth – rozvíjejí kulturní diplomacii a oborový networking. Důležitým partnerem těchto aktivit může být také síť krajanských knihoven ve světě jako prostor pro sdílení programů, práci s komunitami a prezentaci současné české literatury.

Jitka Pánek Jurková vystudovala mezinárodní vztahy a antropologii na Univerzitě Karlově a na Amsterodamské univerzitě. Kulturní diplomacii se věnuje celý profesní život: začínala v Českých centrech, později pracovala jako vedoucí kulturního oddělení Velvyslanectví Státu Izrael, jako dramaturgyně Bohemian Heritage Fund a řídila řadu mezinárodních kulturních iniciativ. Do Českých center se vrátila, aby v letech 2017–2023 vedla České centrum v Bruselu. V tomto období se svým týmem stála za konceptem a průběhem velké části kulturního programu českého předsednictví v Radě EU. Kulturní diplomacii se věnuje také akademicky a popularizačně – píše o ní a přednáší. Je spoluautorkou knihy Ambasadoři bohémy: Současná česká kulturní diplomacie a její dilemata (s Eliškou Tomalovou) a podcastu Jazzman versus špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky. Ve funkci generální ředitelky Českých center řídí strategii celé organizace. Zahraniční pobočky Českých center organizují kulturní akce, výstavy, koncerty a vzdělávací projekty a přispívají k posilování kulturní diplomacie České republiky na mezinárodní úrovni.

Dipl.-Ing. Martin Krafl (ředitel, České literární centrum)

České literární centrum: prezentace české kultury a literatury v překladu v zahraničí

Jakým způsobem podporuje CzechLit vydávání českých literárních děl všech žánrů v zahraničí? A jak bude vypadat čestné hostování Česka na Frankfurter Buchmesse 2026?

Martina Krafla může veřejnost znát jako tiskového mluvčího České televize, kde i moderoval pořad Adresát ČT, předtím byl také redaktorem a moderátorem zpravodajství v rádiu RTL Praha a TV Premiéra. Působil rovněž v kulturní diplomacii pro Česká centra v německy mluvících zemích, pracoval pro Václava Havla jako zástupce jeho mluvčího a vedoucí Tiskové služby prezidentské kanceláře. Aktuálně je ředitelem Českého literárního centra a programovým manažerem hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.

Mgr. Jan Kostohryz (odborný referent Erasmus+ KA131, Dům zahraniční spolupráce)

Praktické stáže ERASMUS +

Prezentace představí možnosti zahraničních stáží pro studenty vysokých škol, které nabízí Dům zahraniční spolupráce v rámci programu Erasmus+. Zaměří se na stáže na zastupitelských úřadech České republiky, v zahraničních kancelářích státních agentur nebo v českých školách a krajanských komunitách po celém světě. Na těchto stážích mohou studenti získat praktické pracovní zkušenosti v mezinárodním prostředí, rozvíjet jazykové i odborné dovednosti. V rámci prezentace budou vysvětleny podmínky stáže, jak se na stáž přihlásit a případně bude i prostor pro dotazy.

Zuzana Šepsová (odborná referentka Programu podpory Čechů a českého jazyka v zahraničí a programu Erasmus+ vzdělávání dospělých, Dům zahraniční spolupráce)

Příspěvek bude především zaměřen na krátké představení obou programů a nastíní možností využití některých jejich aktivit krajanskými knihovnami v zahraničí. Bude se také částečně věnovat možnostem studia českého jazyka v ČR, ale i v zahraničí.